První dva cykly AML

27.6.2026

Chvilku jsem tady nebyl. V Brně jsem v IHOK už absolvoval první dva cykly léčby AML. Ten první cyklus nebyl moc příjemný. Sternální punkce, každý den dvě injekce vidázy a Venclyxto. To je takový prášek, který ničí špatné buňky, které se již dostaly do oběhu. Jeho účinky jsou opravdu silné. První den jsem z nich zvracel, tak mi dali od něj pauzu a pak začali znovu. To už proběhlo dobře.

Problém této léčby je, že s člověkem opravdu hodně zacloumá. První cyklus trval sedm dní. Účinky pak přetrvávají ještě týden. Každým dne se člověk cítí slabší a slabší. Malátnost, dušnost, závratě a tak. Nejhorší to je za čtrnáct dní od zahájení léčby. To jsem byl rád, že jsem došel s přestávkami na záchod.

Už v Brně mi dávali krevní transfuzi a náplavu krevních destiček. Doma v Jihlavě na kontrole, která zřejmě zcela cíleně probíhala v tom nejhorším, mi dali další transfuzi a jelikož byly čarodějnice a druhý den byl svátek, náplavu krevních destiček mi kapali při hospitalizaci na interně.

Pak už se to každým dne o poznání lepšilo.

Druhý cyklus byl už jen pět dnů. Opět sternální punkce. Tentokrát se to obešlo bez transfuzí. V Brně jsem trochu začal popobíhat. Takový indiánský běh řízený tepovou frekvencí, protože jsem chtěl pro jistotu zůstávat pod aerobním prahem. Tady v Jihlavě pokračuji. Pět minut jdu a pak dvacet minut indián. Celková doba běhu v rámci těch dvaceti minut se stále prodlužuje. Ale netlačím nijak na pilu. Prostě se jen snažím vydržet běžet co nejekonomičtěji, abych vydržel pod aerobním prahem co nejdéle. Pak přejdu do chůze a počkám, až tep klesne do zóny 1.

Nastavení zón je kapitola sama pro sebe. Nedávalo by smysl nechat je nastavené tak, jak byly podle anaerobního prahu, který mám teď dozajista úplně jinde. Vlastě vůbec žádné hodnoty na mých Fénixech 7X nedávají smysl. To, co Garmin ukazuje jsou jen halucinace algoritmů, které s takovým sešupem výkonnosti prostě vůbec nepočítají. Jediný údaj, který dává jakžtakž smysl je věk podle kondice a ranní klidový tep.

Experti si asi budou trhat žíly, ale mě je to v této situaci žíly netrhá. 220 - věk podle kondice = 220 - 62 = 158. Tuto hodnotu beru jako svou maximální tepovou frekvenci, ať je to jakkoliv komické. Tak jak se klidový tep vrací k normálu se jemně posouvají i hranice zón. Stejně tak, pokud klesne věk podle kondice. Zóny Garmin po vynulování dává standardních Z1 = 50-60%, Z2 = 60-70%, Z3 = 70-80%, Z4 = 80-90% a Z5 = 90-100%. Podle těchto zón míním pokračovat až do okamžiku, kdy budu schopen jít do intenzit, při kterých Garmin regulérně změří anaerobní práh. Potom se mohu vrátit k zónám podle laktátového prahu. Zřejmě nastavím výpočet podle laktátového prahu a vynuluji zóny. Pak si zaběhnu stupňovaný běh až do zóny 5. To by mělo stačit, aby Garmin vypočítal správné prahové hodnoty. Doufám.

Třetí cyklus léčby začíná 8.7., takže do té doby budu rád, pokud se mi alespoň jednou podaří uběhnout těch dvacet minut souvisle. Ten třetí cyklus to všechno zřejmě znovu pokazí a já budu muset udělat jeden či dva kroky zpět. Ve skutečnosti netuším, co mě toho 8.7. čeká a jak dlouho ten cyklus bude trvat.

Uvidím.