Robert A. Heinlein - Hvězdná pěchota

Na tuto knihu jsem byl zvědavý, protože jsem také viděl jen film. Je jasné, že natlačit do filmu kompletní děj je prostě nemožné, takže jsem očekával, že bude kniha obsahovat něco navíc.

Po přečtení si tím stále nejsem moc jistý. Dokonce si myslím, že tvůrci filmu odvedli setsakra dobrou práci, když z té knihy vykřesali to, co vykřesali.

Rozdíly tam pochopitelně jsou a za těmi hlavními nestojí časové důvody. Kniha začíná s nadšením líčeným útokem na město obývané humanoidními bytostmi na cizí planetě. Agresorem je v tomto případě prostřednictvím své armády celé lidstvo. Navíc cílem útoku nejsou přerostlé kobylky, ale inteligentní bytosti podobní lidem (jsou hubenější a vyšší).

Chápu, že v dnešní době by jen toto stačilo, aby celý film pohoře. Rozdílů je ale mnohem mnohem víc. Kniha je opěvnou ódou na armádu a oprávněnost tvrdého výcviku.

Největší část knihy je věnována právě popisu tvrdého výcviku branců a obhajobě dnes zcela nepřijatelných postupů.

Lidi zcela nekompromisně dělí na civilisty a vojáky, kdy civilisté nejsou plnoprávnými občany a je jím upíráno základní právo volit a být volen. Heinlein to obhajuje tím, že svoboda je nejvyšší hodnota a člověk, který není schopen či ochoten se zbraní v ruce svobodu bránit nemá nárok být občanem.

S touto tezí tak, jak je v knize podávána nemohu souhlasit. I přes tyto výhrady stojí za to si knihu přečíst. Člověk alespoň pochopí, že od dob, kdy byla napsána, je spousta věcí jinak. Většinou bohudík.