Dva půlmaratony v jednom měsíci? Jasně!

Teď se mi pár dní nechtělo vyběhnout. Nevím proč, ale nechtělo. Včera jsem se konečně vykopal a vyběhl. Netušil jsem ale, co z toho zase bude.

Tak si to shrňme: 1.4. 10km, 4.4. 12km, 5.4. 25km, 11.4. 18km, 16.4. 12km a včera 22.4. 21km. On ten důvod, proč se mi moc nechce, bude asi docela jasný. Zase řádím jako blázen.

Ty poslední běhy nebyly nijak plánované. Stejně jako včera. Prostě jsem pěkně pomaloučku vyběhl a až v průběhu jsem se rozhodl, kudy se vydám. V okamžiku, kdy jsem odbočil ven z města, tak mi bylo jasné, že z toho bude alespoň čtrnáctka.

Venku je to samý kopec, kořeny, kaluže a trochu toho bláta, to je jasný. Ale to se mi právě líbí. Po zimě strávené na cyklostezce to je nádherná změna.

Ten konec se mi nedobíhal už moc dobře, ale to mi nezabránilo ho trochu natáhnout, aby z toho byl půlmaraton, když už jsem běžel tak dlouho a tak daleko.

Super, skvělé.