20.2.2026
Po restartu celého systému (tím myslím tu plicní embolii a zmrtvýchvstání) je asi dobré přehodnotit jednotlivé zóny. Můj základní princip při sestavování byl:
Rozhodl jsem se být konzervativní i při rozpisu fyziologických hranic do hodinek. Nemůžete napsat 60-75% zóna 1, 75-85% zóna 2 atd. To je jasné a tak jsem tu hodnotu fyziologické hranice zapisoval jako začátek následující zóny. Příklad: fyziologická hranice mojí tepové zóny 2 je 139 tepů. Proto jsem tuto hodnotu napsal jako počátek zóny 3 a jako vrchol zóny 2 jsem zapsal 138. Má to výhodu v tom, že hodinky nepípnou až při překročení fyziologické hranice, ale již při dosažení. Navíc to udržuje můj konzervativní přístup, raději méně, než moc.
Tepová frekvence
| Zóna | %od | %do | od | do |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 60% | 75% | 98 | 121 |
| 2 | 75% | 85% | 122 | 138 |
| 3 | 85% | 95% | 139 | 154 |
| 4 | 95% | 103% | 155 | 167 |
| 5 | 103% | HRmax | 168 | 186 |
Tady jsem od svého základního principu odbočil jen u anaerobního prahu. Nárůst tepové frekvence se nad anaerobním prahem zplošťuje a 105% prahové tepové frekvence by bylo vysoce nad to, co by šlo označit jako prahový tep. Proto těch 103%. Zóna 5 končí maximální tepovou frekvencí. Víc to fakt nejde. Nezkoušejte to! Tato tabulka ukazuje hodnoty pro tep na laktátovém prahu 163.
I když zatím je to pro mne hudba (dne již blízké) budoucnosti, přesto zde uvedu i tempové zóny. Pokud najdu problém, upravím a zveřejním. Následující tabulka ukazuje hrůznou realitu po plicní embolii, kdy tempo na laktátovém prahu kleslo na 7:09 (ve skutečnosti na úplném začátku bylo 7:19. Dnes je 6:59, ale to ještě nemám ani nastavené).
Tempo
| Zóna | %od | %do | od | do |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 60% | 80% | 11:55 | 08:57 |
| 2 | 80% | 88% | 08:56 | 08:09 |
| 3 | 88% | 95% | 08:08 | 07:33 |
| 4 | 95% | 105% | 07:32 | 06:50 |
| 5 | 105% | 180% | 06:49 | 03:58 |
Proti tepu tady zvedám tempa v zóně jedna i dva, protože ze zkušenosti vím, vývoj tempa není lineární a proto zónu 1 zvedám o 5%, zónu 2 pak o 3%. Zóna 3 už odpovídá. Při běhu nad prahem se, na rozdíl od tepu, tempo nezplošťuje a tak nechávám základních 95%. Při bězích kolem laktátového prahu se snažím běhat přesně na prahu s tolerancí +-5% což přesně kopíruje zóna 4. Vše nad 105% je zóna 5, která nemá strop. Já tam mám sice napsáno 180% i když při sprintech jdu občas přes, ale u sprintů člověk jde all-out a nepotřebuje u toho něco hlídat.
Výkonové zóny udržuji hlavně pro výpočet setrvání v jednotlivých zónách. Průměrný výkon je meziběhově lépe srovnatelný, protože nezohledňuje stav těla ani profil terénu. Následující tabulka ukazuje hodnoty při prahovém výkonu 331 wattů.
Výkon ve wattech
| Zóna | %od | %do | od | do |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 40% | 75% | 132 | 247 |
| 2 | 75% | 85% | 248 | 280 |
| 3 | 85% | 95% | 281 | 313 |
| 4 | 95% | 105% | 314 | 347 |
| 5 | 105% | 180% | 348 | 596 |
Tady se shoduji s tepovými zónami, jen vrchol zóny 4 jsem ponechal na 105%, protože watty mají hodně lineární průběh. Úplný začátek zóny 1 tady dávám dost nízko, aby byly do času stráveného v zóně 1 zahrnuty i meziklusy a někdy i chůze po náročnějším úseku intervalového tréninku.