Po jednom roce
11.7.2017
Tak včera to byl přesně jeden rok, kdy jsem začal běhat. V ten okamžik jsem nevěděl, že jsem “začal běhat”, jen jsem to zkusil. Šlo to a pokračovalo to. Ze začátku jen tak polehoučku střídání běhu s chůzí, ale postupně jsem chůzi úplně vypustil. Tedy ne chůzi jako takovou, ale to prokládání běhu chůzí. Jeden dovršený rok si zaslouží malou rekapitulaci.
Za ten rok:
- jsem vyběhl přesně 123 krát
- naběhal jsem celkem 1.459 kilometrů
- během jsem strávil 179 hodin a 13 minut
- průměrná délka jednoho běhu byla 11,9 km
- 82 běhů bylo 10 a více kilometrů z toho 8 půlmaratonů a více.
- svůj osobní rekord jsem překonal 61 krát.
Osobní rekordy:
- nejdelší uběhnutá vzdálenost byla 25,1 km
- nejdelší čas běhu by 3:12:01
- za 1 hodinu jsem uběhl 9,93 km
- rekord na 1 km byl 4:48
- rekord na 3 km byl 15:32
- rekord na 5 km byl 28:30
- rekord na 10 km byl 58:00
- rekord na půlmaraton byl 2:19:39
Je mi 57 let a právě jsem dokončil první rok běhání. Na začátku jsem ušel 18 kilometrů s tím, že jsem po každých pěti minutách chůze jednu minutu jen o málo vyšším tempem popoběhl. Dnes vše do deseti kilometrů včetně považuji za krátké proběhnutí a opravdu zajímavé mi to přijde až od 15 kilometrů výš.
Přišel jsem na to, že člověk není stroj a že to člověku neběhá každý den stejně. Je to zákon a nemá smysl se ho pokoušet změnit. Přišel jsem na to, že mě nebaví výsledek, když mě nebavil samotný běh, proto nadřazuji vnitřní pohodu při běhu nade vše, tedy i nad výsledek.
Také jsem přišel na to, že běhat rozhodně budu dál 
P.S.: Tato fotka vznikla na Elbě taky před rokem. Stejně jako mé běhání vznikla tak nějak nedopatřením. Prostě takové kubistické selfie.
