Stephen King - TO

Jestli něco nemám rád víc než knihy tlusté jak bible, tak jsou to knihy dvakrát tlustší než bible. TO od Stephena Kinga patří mezi ně. Sehnal jsem si ji s upřímným odhodláním se tím prokousat, protože mám Stephena docela rád, i když je magor. Vzdal jsem to snad po šedesáti stránkách.

No nic, říkám si. Zkusím alespoň film. Vypnul jsem to po dvaceti minutách. Snažil jsem se, fakt! Ale prostě to nešlo.

Poslední pokus jak TO zvládnout, bylo prohnat TO přes sluchátka. Konečně! Bylo to skutečné utrpení, ale dal jsem TO. Bravurní jazyk, ale jako celek k ukousání dlouhé a místy příšerně nudné. Již několikrát recyklovaný scénář několika dospělých, kteří se znali jako děti, setkávají se, či se vrací do míst, kde vyrůstali a spojuje je jakási příhoda, a vše zabaleno do jiného příběhu.

Chápu, že absolvent kurzu kreativního psaní se od textu nemůže odtrhnout. Mě ale dělalo opravdu velkou práci se přimět číst, dívat nebo poslouchat. Možná jsem ale jen propásl věk, ve kterém jsem si měl knihu přečíst.