Agatha Christie – Pět malých prasátek

Tak další oddechovka. Pamatuji si film, kde to pojali víc hraně. Ono taky, jak jinak. Knížka je prána jako soubor Poirotových rozhovorů s pěti lidmi, kteří byli přítomni při činu , který se odehrál před dvaceti lety. Brilantně napsáno, ale jako detektivka trochu nuda. Na dnešní dobu tam chybí krev a akce. To je ale koneckonců důvod, proč jsem po ni sáhl.

Mario Puzo – Poslední kmotr

Už je to sice nějaký ten pátek, co jsem četl Kmotra a Siciliána, ale pamatuji si, že jsem je četl (vlastně poslouchal) opravdu s nadšením. Dokonce jsem natahoval procházky i na víc jak dvacet kilometrů, abych mohl doposlouchat do konce kapitoly a pak ještě tuhle a tak ještě tuhle.

Poslední kmotr je pořád Puzo, to jako jo. Děj se přesunul do Los Angeles a Las Vegas do prostředí filmu a kasín. Děj, jako takový je skvělý. Nicméně v některých částech mi to připomínalo spíše červenou knihovnu, než Kmotra. Nikdo nemládneme a o Puzovi to platí taky.

Pokračovat ve čtení „Mario Puzo – Poslední kmotr“

Čím si svítím

Nechci psát o nejlepších čelovkách na světě. Už vůbec se necítím být odborníkem na čelovky, stejně, jako bych se jen stěží označil za odborníka na běh. Moji nezpůsobilost psát o čelovkách podtrhuje skutečnost, že jsem zatím používal pouze dvě.

Před třemi lety, když jsem pochopil, že ten ulítlý nápad začít v padesáti šesti letech běhat bude pokračovat, poté, co jsem se málem rozplácl v tmavém lese, když jsem ve tmě přehlédl spadlou větev, rozhodl jsem se, že si na večerní běhy budu muset opatřit čelovku.

Moc jsem to nestudoval. Prostě jsem vlítnul do Sportisima a koupil první čelovku, která mi padla do oka. No dobře, tak rychlé to zase nebylo. Pravděpodobně si při běhu asi svítí více ženy, nebo alespoň ten pocit mají ve Sportisimu. Barevné kreace téměř okamžitě vyloučily většinu čelovek. Ne, opravdu nebudu běhat v růžové čelovce. Vínová? Ta je fakt super, ale ne, díky. Zbyly jen tři. Černá, modrá a zelená. Mrknul jsem zkušeným okem nováčka na čelovky na lůmeny a vzal tu s největšími.

Profilite PL_MOUNT

Tak to je ona! Modrá, 140 lm. Živí se třemi mikrotužkovými baterkami.

Je lehoučká, dobře drží, nedře a člověk ji po chvíli už ani nevnímá. Deklarovanou výdrž 8 hodin jsem netestoval. Mám pocit, že vydrží déle. To ale může být tím, že svícení „na plné pecky“ jsem použil jen v opravdu tmavém lese. Většinu času jsem běžel na nižší stupeň, který má něco kolem 30 lm.

Když ji nabijete novými bateriemi, tak je to super. Nicméně po dvou třech bězích (já běhám v průměru kolem hodiny a půl) už je cítit, že baterie odchází. Světlo je tak slabé, že jen stěží dosvítí na okolní stromy. Nezbývá, než přepnout na ten silnější režim. Je to lepší, ale svítí jako ten slabší režim při nových bateriích. A světlo dál slábne a slábne. Jednou jsem už musel při doběhu po silnici přepnout na blikací režim, abych byl alespoň trochu vidět. Já sám jsem viděl úplný prd.

Pokračovat ve čtení „Čím si svítím“