Trilogie Milénium

Už dlouho jsem se chystal na tuto lahůdku. Tři audioknihy od švédského autora Stiega Larssona. Každá z nich kolem patnácti hodin poslechu. Trilogii namluvil Martin Stránský. Znal jsem se s jeho otcem a proto mi je tak nějak blízký. Navíc, Martin Stránský je pro audioknihy skutečně ten pravý. Dokázal by přečíst i recept na anglický čaj o páté tak, že byste ani nedutali, hltali každé slovo a nedokázali přestat poslouchat, protože byste chtěli vědět, jak to s tím čajem nakonec dopadne.

Knihy mají názvy: „Muži, kteří nenávidí ženy“, „Dívka, která si hrála s ohněm“ a „Dívka, která kopla do vosího hnízda“.

Zřejmě je možné číst každou knihu samostatně, ale osobně si myslím, že to nedává moc smysl. Druhý a třetí díl začínají tam, kde ten předchozí skončil. V následujících dílech sice autor předhazuje záchranné kruhy šílencům, kteří by ta knihy chtěli číst v jiném pořadí, v podobě krátkých vysvětlivek předchozích dějů, ale nedělejte to a čtěte je pěkně popořádku.

Pokračovat ve čtení „Trilogie Milénium“

Pořád to koleno

Ne, že by mě bavilo pořád mluvit o svém kolenu, ale už mě to prostě se*e. Dalo mě opravdu dost přemáhání, abych vydržel čtrnáct dnů nevyběhnout. Ten druhý týden jsem to dvakrát málem nevydržel a jednou jsem už dokonce držel v ruce své běžecké boty. Nakonec ale vždycky vyhrálo mé ukázněné já.

Po čtrnácti dnech jsem 1. března vyběhl na malý testovací běh. Tenhle okruh, který měří necelé čtyři kilometry běhám jen, když mi něco je. Zaživa se na něj nevydávám. Výsledek byl takový, že jsem to uběhl, ale koleno jsem cítil a druhý den mě regulérně bolelo. Bolest ale rychle ustupovala a následující den už bylo všechno v normálu.

Na další testovací běh jsem se vydal 4. března. Okruh jsem si prodloužil o oběh Staré plovárny a „natáhl“ ho tak na necelých šest kilometrů. Tohle běhám, když se mi fakt nechce, což je většinou tak jeden dva dny, než na mě něco začne lízt. Tentokrát mě koleno trochu bolelo v závěrečné třetině, ale po doběhu se vše brzy uklidnilo. Z toho jsem usoudil, že se to lepší.

Pokračovat ve čtení „Pořád to koleno“