I když běhám, tak chodím

Od doby, co běhám jsem se skoro nedíval, jak jsem na tom s chozením. Poslední rok jsem se na statistiky nepodíval vlastně vůbec. Teď, když mám problém s tím zatraceným kolenem, tak mi chůze zase přijde jako docela dobrý nápad. Když nemůžeš běžet, tak jdi. Nedalo mi to a mrkl jsem se do statistik na Endomundu, kde je všechno pěkně od začátku.

Tento graf ukazuje mé chodecké aktivity. Skromný a nenápadný začátek v druhé polovině roku 2014. Euforii roku 2015 a výlet do nebes v roce 2016. V polovině roku 2016 jsem začal běhat, ale i tak mi zbylo dost prostoru nachodit nejvíc kilometrů. V dalších letech přidávám na běhání. A je to přirozeně na úkor chůze. Když to dám dohromady, vypadá to už trochu lépe.

Ten blázinec z roku 2016 je pro mne dlouhodobě neudržitelný, ale krásně vidět, že dohromady se každý rok dostanu nad 3000 kilometrů. Je také hezky vidět, jak běhám víc a víc. Že je to na úkor chůze je jasné. Každý rok se mi něco stane (je zajímavé, že ta zranění se udála vždy na jiných aktivitách než při chůzi či běhu) a vždy se uchýlím k chůzi, takže nakonec to s tou chůzí nedopadá tak špatně, jak jsem si představoval.

Teď, když mám porouchané koleno, tak jsou procházky zase aktuální. Navíc venku se dělá opravdu krásně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *