Jak jsem začal chodit

Toto není vzpomínka na devátý měsíc mého života, ale na stále nedávnou minulost. V článku o hubnutí jsem popisoval úplný začátek svého chodeckého úsilí. Jak jsem chodíval nejdříve sporadicky jen o víkendech, pomalu se počet kilometrů zvyšoval, stejně jako četnost mých procházek.

Kolik toho vlastně nachodím? To byla otázka, která mne s přibývajícími kilometry začala zajímat. Krokoval jsem si zpětně své procházky na mapách, zapisoval jsem si zjištěné kilometry do excelové tabulky. Šílené! Jinak se to nazvat nedá.

Pak jsem od ženy dostal sporttester a mé snažení se znásobilo. Vše ale opravdu začalo až s objevením www.endomondo.com. Zde je celkový stav mého procházkového „šílenství“:

Pokračovat ve čtení „Jak jsem začal chodit“

Hubnutí po dvou letech

Od posledního mého dovětku k článku o hubnutí uplynuly dlouhé dva roky.

Ani se tomu nechce věřit. Co jsem tehdy napsal stále platí a co jsem si naplánoval, to se mě splnilo. Ale i přesto se od té doby mnohé změnilo a spousta věcí je jinak.

Kdybych to býval všechno věděl hned na začátku.

Tak především už neřeším hubnutí jako takové. Ten proces považuji za ukončený. Došel jsem k tomu postupně. Od jara roku 2014 jsem navýšil počet měsíčně nachozených kilometrů. Váha pomalu klesala. Většina změn v jídelníčku, které jsem zavedl v průběhu hubnutí, se ukázala jako trvalá. Už se prostě stravuji jinak. Dávám přednost ovoci a zelenině. Vybírám si potraviny, které jsou nejblíže svému přirozenému stavu. Platí to i u kompletních jídel.

Váha se ustálila mezi 81 a 82 kg při mé výšce 180 cm. Poslední dobou klesá i pod 81, Takže si myslím, že časem ještě trochu klesne.

Ale jak jsem psal výše, hubnutí už neřeším. Chodím 300 až 350 km za měsíc průměrnou rychlostí kolem 6 km/h. 29.12.2015 jsem si šel zaběhat. Uběhl jsem deset kilometrů bez jakékoliv přípravy v zimě dešti a promočený zvenku i zevnitř. Byl to dobrý běh, ale byl to náklad, který jsem neunesl a který mne na dalšího půl roku od běhání odradil.

Pokračovat ve čtení „Hubnutí po dvou letech“

Můj první půlmaraton

Včera jsem poprvé v životě uběhl půlmaraton. Časem 2:49:41 sice deset minut před zavíračkou (časový limit na půl maraton jsou 3 hodiny), ale je to tam!

Běhat jsem začal teprve před měsícem ve svých 56ti letech.
Střídám pravidelně běh s chůzí, v čemž mi pomáhají moje hodinky Garmin Forerunner 220.

Před měsícem jsem začal s intervalem běh/chůze 1/5. Koncem srpna jsem interval posunul na 1,5/4,5 a od začátku srpna běhám interval 2/4. Při rychlosti běhu kolem 12 km/h a chůze kolem 6 km/h to znamená, že za dvě minuty uběhnu stejnou vzdálenost, jako následně ujdu za čtyři minuty. Půlku tedy projdu.

Pokračovat ve čtení „Můj první půlmaraton“