IVO ŠTOLPA

Před měsícem jsem začal podzimní běhání a v souvislosti s tím jsem přešel na metodu MAF. Můj problém se netýká samotné metody, ale vlastního přechodu z normálního tréninku do pomalého dlouhého běhání.

Jsem totiž totální blb.

Pokračovat ve čtení...

Po té, co jsem se rozhodl upravit MAF tepovou frekvenci z původních 127 na 122, jsem si udělal nový test.

Pochopitelně, nepočítal jsem s nějakým zlepšením, když jsem tepovou frekvenci MAF snížil o 5 úhozů.

Pokračovat ve čtení...

Poslední dobou jsem dost špekuloval s tepovými zónami. Neseděly mě skoro žádné. Jednou to "utíkalo" nahoře, jindy dole. Ty klasické z maximální tepové frekvence mi seděly nejlíp. Zóny s rezervou srdečního tepu byly dole úplně mimo a kdybych podle nich běhal, tak se zavařím a pak zadřu.

Pokračovat ve čtení...

Jak jsem napsal včera, vracím se ke kořenům. Trochu jsem poslední dobou tlačil na pilu. Nejdřív jsem se chtěl dostat znovu do formy po té divné nemoci. Pak jsem chtěl dohnat skluz a natrénovat na půlku pod dvě. 

Snaha je dobrá věc, ale jednoduše řečeno, když chcete běžet půlku pod dvě musíte běžet nejhůř tempem 5:36. To by bylo ale o chlup. Když si k tomu přičtete rozumnou deseti vteřinovou rezervu, tak vychází tempo 5:26. A problém je tu. Pokud je vaše tempo laktátového prahu 5:23. 

Pokračovat ve čtení...

Děje se toho nějak hodně v mém životě a tak zbytečné muselo na chvíli jít stranou. To ale není případ běhu. Běhám stále a rád. Takže, co se za ten rok změnilo.

Jeff mě posunul dál a nastal čas na slzu a šáteček. Chtěl jsem s jeho pomocí dostat svůj půlmaraton pod dvě hodiny. Nepovedlo se, ale i tak jsem by s časem 2:06 spokojený.

Pokračovat ve čtení...